Bulharsko - Rila, Pirin a moře
2. - 21. srpna 2003

      Rila leží v jihozápadní části Bulharska a je součástí Rilsko-rodopského masívu. Nejvyšší vrchol Musala (2 925 m) je nejvyšší horou Bulharska i celého Balkánského poloostrova. Rila se dělí Východní, Střední, Severozápadní a Jihozápadní Rilu. Východní Rila, zvaná též Hřeben Musaly, je nejvyšší a nejdivočejší část pohoří. Nachází se zde 12 vrcholů nad 2700 m – Musala, Jastrebec, Ireček, Deno, Mančo atd. Nalezneme zde jezera Musalenskite ezera, Ledenoto ezero, které je svou výškou 2709 m nejvýše položeným jezerem Balkánu, Maričinite ezera a Ropališkite ezera. Pod touto částí leží turistické středisko Borovec. Střední Rila neboli hřeben Skakevce je nejmenší část (desetina plochy), známá ledovcovými jezery – Ribni ezera, Džendemski ezera, Manastirska ezera. Leží zde i největší ledovcové jezero Balkánu Smradlivo ezero (24 ha), stejně jako vrcholy Kanarata, Černa Poľana a Rilec. Hřeben Skakevce (vrcholy Malak Skakavec, Pčelina a Sveti Duh se tyčí samostatně mezi řekami Levi Iskar a Beli Iskar. Další známý hřeben tvoří vrchy Marinkovica a Vodnija čal, dosahující k lesní rezervaci Kobilino branišče. Severozápadní Rila zabírá čtvrtinu plochy pohoří. Nejvyšší vrchol je Maljovica (2730 m). Známých je Sedm Rilských jezer. Jihozápadní Rila zaujímá třetinu Rily. Nachází se zde nejstarší rezervace v Bulharsku. Na rozdíl od ostatních oblastí nemá alpínské vzevření.

      V jihozápadním Bulharsku se nachází také pohoří Pirin. Má velehorský ráz a jeho nejvyšším vrcholem je Vichren - 2 914 m. Hlavní hřeben pohoří je asi 40 km dlouhý a 25 km široký. Většina území je chráněná v Národním parku Pirin. Pirin je druhé nejvyšší horské pásmo v Bulharsku hned po pohoří Rila a šesté nejvyšší v Evropě. Geologicky a geograficky Pirin je rozdělen do tří částí: sever, centrální a jižní. Severní Pirin je pravděpodobně nejhezčí a nejatraktivnější část pohoří. Tvoří dvě třetiny celého masivu a leží zde též jeho nejvyšší body. Značně se přitom liší geologickým složením, neboť Vichren a Kutelo (2 908 m) jsou masivy mramorové, kdežto od sedla Kabata pod Vichrenem dále na jih na Todorovu poljanu najdeme žuly. Tato část je proto také rozeklanější a členitější, má spíš Karpatský ráz. Rozdíl je viditelný třeba při pohledu z Todorina vrchu (2 746 m). Vrcholy spadají do hlubokých údolí s mnoha jezery. Centrální Pirin je plošně nejmenší částí masivu. Je daleko nižší než severní část. Rozkládá se mezi sedli Todorova Poljana a Popovi Livadi. Délka této části je jen 7km. Nejvyšší vrchol je Orelyak (2 099 m), zatímco další vrcholy nedosahují úrovně 2 000 m a jsou povětšinu hustě zalesněné. Jižní Pirin je nejnižší částí pohoří Pirin. Nejvyšší vrchol je Svěšthik s výškou 1 975 m. I tato část hor je hodně lesnatá hlavní porosty zde tvoří jehličnaté a listnaté stromy. Toto území je navštěvované jen zřídka.