První seznámení s orientačními závody

      Od 12. do 16. července se v Olomouci konal World trail orienteering championship a také otevřené mistrovství České republiky v klasickém orientačním závodě pro vozíčkáře. Rozhodla jsem se vyzkoušet, zač je toho loket.

      V sobotu byl v Čechových a Smetanových sadech klasický orientační závod vozíčkářů. Vzhledem k tomu, že mělo jít o mou první zkušenost, zvolila jsem si kategorii s doprovodem. Nešlo o fyzickou pomoc, kromě dvou motorků, které mi pomohly přes most, jsem si to "odběhala" sama. Doprovod spíš proto, abych hned od startu nevyrazila úplně opačným směrem . Mapování šlo dobře, ono v parku, kde je moře asfaltových cestiček, se snad ani zabloudit nedá. Netvrdím, že jsem zvolila optimální trasu, ale to asi od začátečníka ani nikdo nečeká. Skončila jsem až dvanáctá. V tombole vylosovali moje startovní číslo, vyhrála jsem pidiručníček Quickie.

      V pondělí byl v Čechách pod Kosířem v zámeckém parku první závod WTOC. Hodinu po odstartování posledního závodníka byla pro veřejnost možnost trať projít. Hned první kontrola, úplně první v životě, a časovka - hleděla jsem jako blázen, než jsem si vůbec zorientovala mapu na sever, byl časový limit fuč! Časovky byly celkem tři, ostatních kontrol šestnáct. Sedm jsem určila dobře, tak jsem domů odjížděla docela spokojená.

      Ve středu druhý závod WTOC na golfovém hřišti ve Vésce. Původně jsem tam vůbec nechtěla, bylo mi jasné, že z jednobarevné mapy, která má jen sem tam vrstevnici, nic neurčím. Nicméně jsem byla přesvědčena, že to nebude jen žlutá plocha s vrstevnicemi, a já trdlo jsem na to skočila. Ó jaké překvapení, když mi mapa přišla do ruky! Kupodivu jsem byla o chlup úspěšnější než v pondělí - správně určených osm kontrol, z toho dvě časovky. Takže jsem i dnes odjížděla trošku spokojená, taky proto, že Víťa trefil jen čtyři .

      V sekci Ostatní je možno se dočíst, co vlastně to trail-o je.